Zámek Doudleby nad Orlicí

Kniha receptů zámecké kuchařky, výtvory doudlebských krajkářek, náčiní řemeslníků, ale třeba i učebnice z dob dětství našich babiček. Nejen tyto zajímavosti budou od této soboty lákadly nové, rozšířené části přírodopisného muzea u doudlebského zámku. To mimochodem ukrývá možná i největší diorama v zemi věnované české přírodě.

Čtyři měsíce života stálo Janu Jarkovskou ze Štěnkova, než se zrodil nový exponát, který se stal součástí přírodopisného muzea doudlebského zámku. Jedná se o unikátní Rok na vsi z kukuřičného šustí. "Pracovala jsem na něm od rána do večera, musela jsem kvůli němu vystěhovat půlku obýváku," říká dnes úsměvem.

Její model provede zvyky a tradicemi východních Čech v průběhu celého roku. Nechybí na něm ani doudlebský zámek, k němuž právě míří průvod s dožínkovým věncem, za rohem vládne čilý ruch tržiště, můžete nahlédnout do apatyky, do bytu hodináře a jiných řemeslníků. Do podzimního času zavádí sklizeň ovoce, muži připravují dřevo na zimu a pak už se krajina odívá do bílého hávu. K betlému přicházejí tři králové, u chalupy děti staví sněhuláka, jinde se právě odbývá zabijačka a na sněhu dovádí masopustní průvod maškar… "Je to takový betlém, jehož součástí je přes 200 figurek z kukuřičného šustí," říká majitel doudlebského zámku Petr Dujka.

Sama Jana Jarkovská si ovšem netroufá odhadnout, kolik jich skutečně je. Jde o zatím největší model, který doposud vytvořila. "Expozice muzea je však rozšířena také o exponáty venkova, tím největším je tu asi mandl," upozorňuje Petr Dujka a ukazuje i zrestaurované historické zemědělské stroje.

Na své si přijdou rovněž včelaři, kteří tu mají koutek, a hospodyňky. Muzeum má přitom také část věnovanou entomologii a mineralogii, vitríny představují exoty, faunu lesa, našich řek i moře.

Další expozice přibližuje myslivost, pytláctví, k vidění tu jsou divadelní loutky, historické snímky třeba z místní cihelny, tovaryšské listy, kusy kamen a krbů ze zámku, objevené na půdách, staré učebnice, řemeslná náčiní. Vitríny ukrývají také takové skvosty, jako je dochovaný sešit receptů místní zámecké kuchařky i s její fotografií. Časem zažloutlé předlohy pro krajky a historické paličkované výtvory pak dokazují, že toto umění mělo svou tradici také v Doudlebách. "Krajkářky byly nejen ve Vamberku. Třeba v 17. století bylo 58 krajkářek jenom v Doudlebách," říká autor expozic Pavel Řehák.

A kde je můžete obdivovat v Orlických horách a Podorlicku? Pojďte se s námi zastavit na několika místech a prožijte úžasnou atmosféru blížících se Vánoc a adventního času. Krásné malované papírové betlémy najdete v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. Ty orlickoústecké se vyznačují velkým množstvím figur, budov a nejrůznějších scén.

Kde uvidíte třetí největší mechanický betlém v republice? No přece v Kulturním centru v České Třebové. Jde o jedinečný Unzeitigův betlém s 81 pohyblivými a 208 statickými figurkami. Dřevěný, 6 metrů dlouhý Utzův mechanický betlém mají v Olešnici v Orlických horách. Nechte se okouzlit tímto 80 let starým skvostem.

Různé druhy betlémů z celých Orlických hor spatříte v Rychnově nad Kněžnou. Tato tradiční výstava více než šesti desítek betlémů je pestrým přehledem oblastní betlémářské produkce a perfektně se vyjímá v prostorách zámku rodu Kolowratů. Další zajímavé betlémy můžete v prosinci a lednu zhlédnout také na zámku v Kvasinách. Dřevěný vyřezávaný betlém z dílny Bedřicha Šilara je každoročně vystavován v Městském muzeu Lanškroun.

Betlémský příběh prožijete na zámku v Potštejně vždy o adventních sobotách. Během této kostýmované prohlídky se dozvíte více o původu vánočních svátků i tradičních zvycích, které se k této době vážou. Netradiční prohlídku s názvem Vánoce na zámku přichystali před Štědrým dnem v Doudlebách nad Orlicí, kde nasajete tu pravou atmosféru zámeckých Vánoc. Víte, že se na horách i v podhůří můžete setkat také s živým betlémem? Potkáte jej na návsích, náměstích či v kostelích v adventním čase.

Vezměte své děti či vnoučata, vydejte se do přírody a ochutnejte dary lesa. Smyslové vnímání přírody, hraje velice důležitou roli při vytváření a posilování k jejímu vztahu. Určitě si všichni z vás vzpomenou na dobu, kdy chodili do lesa se svými babičkami či maminkami na borůvky, maliny, ostružiny a pak z nich byla výborná šťáva nebo marmeláda. Dědečkové a tatínkové nás zase brávali sebou na houby, ze kterých se dělala smaženice nebo se sušily na zimu do polévek a omáček. Byl to ten nejkrásnější čas, na který všichni rádi vzpomínáme. Vezměte své děti a připomeňte si chutě přírody s námi!

Borůvky - zdravé modré kuličky

Jsou opravdovou pochoutkou mezi drobnými bobulovinami. Lesní borůvky mají rádi vlhké lesy a mýtiny, žijí totiž v symbióze s lesními stromy. Borůvky jsou tradičně oblíbeným "lesním ovocem" sbíraným celými rodinami. Pochoutkou jsou čerstvé borůvky s cukrem nebo se šlehačkou nebo konzervované v džemech a kompotech. Nikdo z nás jistě nepohrdne voňavým borůvkovým koláčem nebo kynutými knedlíky. Patří však i mezi léčivé rostliny. Plody obsahují třísloviny, antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamín A, resveratrol, vitamín C, vitamíny skupiny B, ovocné cukry, malé množství tuků, mikro- a makroprvky (hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom). Zlepšují noční vidění, ostrost zraku, imunitu, léčí šeroslepost, užívají se při zánětech dutiny ústní a hrtanu, pomáhají při střevních onemocněních, prodlužují život a chrání před stařeckou demencí. Vedle plodů se sbírá i jejich list, který se suší ve stínu nebo na slunci, teplota nesmí překročit 40°C. Při sušení musíme zachovat původní barvu listů. Listy obsahují glukokininy (myrtilin), a proto se nálev z nich používá při slabé cukrovce. V listech jsou obsaženy ve významném množství třísloviny, takže se hodí na přípravu čaje užívaného vnitřně při průjmových onemocněních, žaludečních obtížích, ale (na rozdíl od plodů) i při zánětech močových cest (jako močopudný a protizánětlivý prostředek). Listy v nálevu slouží jako prostředek ke snižování hladiny cukru v krvi. Zevně působí odvar z borůvkového listí při kožních onemocněních, například i při lupénce.

Houbaření – vášeň a český národní sport

Houbaření je český národní sport číslo jedna a patří k českému národu stejně neodmyslitelně jako vynikající pivo nebo fenomén chataření a chalupaření. Sedm z deseti Čechů jde alespoň jednou za rok na houby. Česká Republika je Mekkou houbařů a v houbaření jí patří nezpochybnitelné světové prvenství! Jsme štastni, když rostou houby a v kuchyni při zpracování hub jsme mistři. Sbírání hub je naše vášeň. Do lesa s košíkem lidé můžete vyrazit od jarních měsíců až do příchodu zimy. Zkrátka po celý rok mají houbaři co sbírat. Aby houby rostly, musí mít k tomu optimální podmínky. Standardně jim prospívá vysoká relativní vlhkost vzduchu, vhodná teplota a dostatek vláhy. Ne vždy to počasí dovolí, aby houby měly takové prostředí. Některý měsíc je proto příliš sucho nebo chladno, a tudíž se v tomto období houbám nedaří. Naopak v jiném roce téhož měsíce je deštivo a teplo, což se projevuje na růstu některých druhů hub. Běžně se stává, že mnohé houby začnou růst, až k tomu mají příhodnější podmínky. V takovém případě na ně houbaři narazí třeba až na podzim. Z praxe je vypozorováno, že houby rostou nejrychlejším tempem, jestliže denní a noční teploty neoscilují. Ptáte-li se na to, kdy je příhodné jít na houby? Tak tehdy kdy jsou proto optimální podmínky. Nejčastěji, když se teploty pohybují kolem 25 °C a jsou doprovázeny dešťovými srážkami. V tomto případě by měl člověk vyrazit na houby po vydatných deštích až tak za 14 dnů. Jestliže bylo delší dobu sucho, tak houby začnou rašit z půdy o několik týdnů později. Proto byste měli vyčkat na správný okamžik, a domů se pak vrátíte s košíkem plným hub!

Ostružiny – zázrak na klouby i rakovinu

Kromě hub teď v Orlických horách najdete další lesní pochoutku, která vás nejen zasytí, ale prospěje i vašemu zdraví. Jsou to ostružiny. Je to velký zázrak na klouby, krásu, ale i rakovinu. První polovina léta patří třešním, druhá sladkým ostružinám. Je tedy třeba tento dar přírody využít. Na váš organismus bude mít velmi blahodárné účinky. Obsahují totiž 70 až 80 % vody, vysoké množství vitaminů, minerálů, draslíku, hořčíku, železa a kyseliny listové. Ostružiny působí také jako antioxidant. A to není všechno! Ostružiny působí protizánětlivě a některé studie uvádějí, že jsou výborné jako prevence proti rakovině. Odborníci je ale doporučují také k tomu, aby člověk předešel artróze. Toto lesní ovoce totiž účinně chrání chrupavky a vazy. Ostružiny ale mají i další pozitivní účinky - zpomalují stárnutí, chrání kůži před účinky slunečního záření a podporují regenerační procesy. Ostružiny sbíráme podle zralosti, nejčastěji v srpnu a září. Ideální je co nejrychlejší konzumace nebo zpracování. Déle než 3 dny bychom čerstvé ostružiny skladovat neměli. Konzumovat je můžeme buď syrové, nebo tepelným zpracování z nich uvařit sirupy, džemy a zavářet do kompotů. Také jsou výborné usušené, ze kterých si pak následně uvaříme výborný čaj. Orlického hory jich nyní plné, potkáte je na každém kroku, tak neváhejte!

Ovocné limonády a zákusky z darů lesa

Na spoustě míst hor i podhůří můžete v restauracích a kavárnách ochutnat limonády, které jsou vyrobeny z kvalitních přírodních sirupů bez chemie, barviv a umělých přísad.      Jednou z nich je v Opočně Ateliér Renata. Najdete tu krásné prostředí, ochutnáte výborné Pavlínčiny zákusky a vychlazenou ovocnou limonádu. Její základ tvoří Bylinný sirup z Orlických hor, které vyrábí paní Kateřina Geržová s certifikátem Orlické hory – originální produkt® v několika bylinných variacích. Hodí se jako netradiční tečka do míchaných alkoholických i nealkoholických drinků a neváhejte si je přilít i jako sladidlo do čaje, kaší, anebo jogurtů. V zimě se stanou příjemnou alternativou k teplým nápojům. Jsou vyrobeno s láskou, poctivostí a ohleduplností k přírodě. www.atelier-renata.cz, FB: @bylinneproduktyzorlickychhor

Až budete v Lanškrouně obdivovat krásnou přírodu Lanškrounských rybníků, zastavte se v bylinkové kavárně Bilerbin. Kromě bylinkové kavárny tu vyrábějí sirupy a džemy, které můžete ochutnat. Připravují z nich také limonády, horké nápoje nebo ledové tříště. Každý den pečou domácí moučníky, vyrábí bylinkové zmrzliny a míchají bylinky na čajové směsi. Sirupy i džemy si tu můžete zakoupit, zároveň je dodávají do restaurací, kaváren, penzionů a zdravých výživ. Nabízí také zajímavé přednášky. www.bilerbin.cz

PŘIJĎTE SI ZAMLSAT – na spoustě míst ochutnáte domácí zákusky, lahodné limonády, dobrou kávu, výborné denní menu a odjedete od nás s dokonalou sladkou tečkou svého putování po Orlických horách a Podorlicku.

• Zámecká kavárna s  restaurací  – Zámek Častolovice
• Zámecká cukrárna – Zámek Potštejn
• Toniova kavárna a restaurace – Nový zámek Kostelec n.O.
• Zámecká kavárna – Zámek Doudleby nad Orlicí
• Kavárna Měšťanského pivovaru Hylváty  – Ústí n.O.
• Cukrárna v Brandýse nad Orlicí – Choceň

POZVÁNKA PRO GURMÁNY  - přijměte pozvánku alespoň na pár míst, kde poznáte, že Orlické hory a Podorlicko i výborně chutnají! Tam, kde pro vás kuchařské týmy připravují kvalitní pokrmy ze sezónních regionálních surovin od místních farmářů.

• Kulinářské týdny na Panoramě v Rychnově nad Kněžnou - mezinárodní kuchyně, páteční grilování masa, čerstvých ryb, raut s grilovanými pokrmy
• Tvrz Orlice v Letohradě - ovocné pokrmy z české zahrádky, víkendové grilování na terase, posezení na hradbách
• Kozí chlívek v Deštném v Orlických horách - staročeská kuchyně, venkovní zahrádka
• Kramářova chata na Suchém vrchu - gurmánské menu, steakové dny, zvěřina
• Hotel Studánka na okraji Rychnova n.Kn. - sezónní menu, venkovní posezení
• Penzion Pod Rozhlednou Vrbice - prázdninové grilované speciality, venkovní zahrádka
• Hostinec U Hubálků Kostelecká Lhota - sezónní menu, venkovní zahrádka
• Měšťanský pivovar Hylváty - grilování, steaky, posezení na pivovarském dvoře
• Hotel Havel v Rychnově nad Kněžnou - chřestové a dýňové speciality, venkovní posezení
• Grilovaní pstruzi v Českých Petrovicích - aneb ulov si a sněz pravého petrovického pstruha
• Restaurace Sokolí hnízdo na Rampuši - česká domácí kuchyně s  možností zakoupení výrobků přímo od farmáře
• Restaurace Sedloňovský dvůr v Sedloňově – steaky na lávovém kameni a pravěká kuchyně 

POZVÁNKA NA PIVO – vaření piva má u nás dlouhou historii a tradici, zveme vás na malou pivní ochutnávku alespoň za některými z nich.

• Staročeský pivovárek v Dobrušce - 12% Rampušák v  nefiltrované i  filtrované podobě, 13% polotmavý Muderlant, 15% světlý speciál F.L.Věk nebo další speciální piva
• Řemeslný pivovar Clock v Potštejně - piva ze série No Idols 15° American IPA, Hektor 10°, Maid 12°, pšeničné Goldie 11°,svrchně kvašená Clock 12° a Twist 14°- nabídka piv se mění každý den
• Rychnovský pivovar - světlý 10% Zilvar, polotmavý 11% Kaštan, klasický světlý ležák 12% Kněžna nebo staročeské černé pivo 14% Kvardián
• Pivovar v Neratově – Prorok 10 světlý nefiltrovaný výčepní, Prorok 12 světlý ležák nefiltrovaný, Neon nízkoalkoholický míchaný nápoj na bázi piva

Skvělým způsobem, jak dosáhnout zklidnění a pocitu odpočinku, je pozorovat živé tvory. Zvířátka se rodí i žijí v souladu s přírodou. V Orlických horách a Podorlicku najdete nespočet příležitostí, kde se s nimi můžete potkat.

Nosál, výr anebo klokan albín

Už při příchodu na nádvoří Tvrze Orlice v Letohradě mohou děti i dospělí obdivovat ve voliéře Kristýnku – Nosála červeného a Rozárku – Výra velkého. V interiéru tvrze si pak můžete rozšířit své znalosti fauny České republiky ve sbírce nazvané Kouzelný les. V zámeckém parku na náměstí vás očekává rodinka Klokanů rudokrkých - maminka Růženka s dcerou, klokaní albínky. Společnost jim ve voliérách dělá několik exotických papoušků. Odpočinout si můžete na dřevěných lavičkách se sochami „mladých“ a „starších“ snoubenců vyrobených z buku, který býval dominantou nádvoří a oblíbeným místem fotografování novomanželů.

Telátka, kozy i kočičky u sýpky  

V sezoně najdete v ohrádkách Babiččina dvorečku na zámku v Doudlebech nad Orlicí spoustu domácích zvířátek – poníky, kravičky, kačenky, kozy, či králíky. Jistě potkáte i nějakou tu kočičku. Nově tu mají dvě malá telátka – holčičku Karolínku a chlapečka Karlíka. Hned vedle v bývalé sýpce je umístěno Muzeum Přírodovědy, které ocení nejen experti, ale i amatérští fanoušci přírodovědy. Prohlédnout si zde můžete sbírku minerálů, motýlů, brouků a další sbírky čítající tisíce exponátů.

Zámecký minizvěřinec a obora

Opravdu každý den, po celý rok se můžete projít zdejším minizvěřincem na zámku v Častolovicích, kde bydlí nejen domácí, ale i exotická zvířátka. Potkáte tu lamy, oslíky, Shetlandské poníky, kamerunské kozy a ovce, malinkaté ovečky plemene Quessant, pštrosa Emu, Göttingenská prasátka, perličky, pávy, holuby a další druhy papoušků, či bažantů. U vstupu si zakupte pytlíček se speciálním krmivem, ocení to všichni obyvatelé minizvěřince, to nám věřte. Ponechte si pár dobrot v pytlíčku na návštěvu obory s lesními zvířátky. Je to další klidné a nádherné místo zdejšího zámku. V oboře našlo svůj domov stádo bílých daňků, jelenů Dybovského a také divoké prasátko Marta. Nesmíme zapomenout na srnečka Honzíka, který bude také velice rád za pár dobrot z pytlíčku. Odměnou vám budou jeho nádherná mrkající očka.

Strakatá prasátka i králíčci na Rampuši

Rampuše je malebná víska v Podorlické pahorkatině, o které se zmiňoval také Karel Poláček ve své literární tvorbě. Při toulání v této oblasti můžete navštívit Farmářův dvoreček u Penzionu a restaurace Sokolí hnízdo, kde se můžete v letních měsících seznámit s místními domácími zvířátky, od přeštických strakatých prasátek až po králíčky, ale také životem na farmě. Za slunných dnů si můžete posedět na venkovní terase, odkud uvidíte na své ratolesti, které zkoumají místní faunu nebo si hrají na přírodním dřevěném hřišti. 

Jelen Matěj a kozlík průvodci obůrkou 

Za zvířátky se můžete vydat také o něco severněji do Klopotovského údolí u Nového Města nad Metují. V obůrce Klopotov zde žijí divoká prasátka, krocani, zlatý bažant, jelen nebo kozlík. Právě jelen Matěj a kozlík jsou hlavními průvodci letošní místní novinky pro soutěživé. Jedná se o quest – komiksový rébus. Ten si můžete vyzvednout v informačním centru v Novém městě nad Metují.

Vydejte se s námi po stopách historie až po současnost  

Každé místo, které navštívíme, v nás zanechá nějakou stopu. V mysli to jsou nesmazatelné vzpomínky, které se váží k danému místu. Rodný kraj v srdcích zanechává to nejcennější, co si odnášíme sebou do dospělosti. Kromě poznání překrásného kraje, jeho historie, je to v neposlední řadě také o setkání se s jinými lidmi. A víte že, v Podorlicku můžete potkat několik potomků se šlechtickým původem? Vydejte se s námi od středověku po současnost a poznejte Zámky na Orlici!   

Zámky na Orlici – nejen místa s příběhem

Na České Loiře se projdete historií od středověku, přes renesanci, baroko až po empír, ale především vás tu čekají příběhy, které vás chytnou u srdce! Při návštěvě kteréhokoliv ze zdejších zámků hned pocítíte, že jsou místy, kde se žije, ale zrovna tak tu ucítíte energii, kterou do obnovy rodových sídel jejich majitelé dali a stále dávají.  Majetek dostali zpět či koupili v zubožených podmínkách. V Častolovicích sloužil zámek jako internát, v Potštejně jako středisko ROH, v Kostelci byl výzkumný ústav chovu prasat a zrovna tak si prožil své období temna i zámek Doudleby, kterému hrozil dokonce zánik. Nyní se nechce ani věřit, čím si zámky prošly.

Častolovický zámek vás dnes přivítá útulnými interiéry. Mezi nejhezčí prostory patří Rytířský sál s renesančními kazetovými stropy nebo arkádová chodba s květinovou výzdobou. Na každém kroku se tu promítá vkus, smysl pro detail a profese paní hraběnky Diany, úspěšné bytové architektky. Jejího talentu využila i rodina Olgy a Václava Havlových. Vzácné přátelství paní hraběnky tu připomínají i dva vysazené stromy pro Olgu Havlovou. V minulosti zde zasedla i Visegradská čtyřka. A věděli jste, že zámecký zvěřinec je otevřen celoročně? Přes zimu se sice některá zvířátka stěhují do zimoviště, ale na jaře už můžete rozmanitost minizoo obdivovat v plné kráse. Zkuste si nakrmit pštrosa Emu, lamy, Shetladnské poníky, oslíky, Kamerunské ovce a kozy, nejmenší plemeno ovcí na světě Quessant, Göttingenská prasátka, holuby páviky, perličky, pávy a rozmanité druhy papoušků či bažantů. Pozorujte zakrslé králíčky, jak si volně hopsají po celém areálu i v rozlehlém parku, kde sama hraběnka Diana Phipps Sternbergová pěstuje přes 200 druhů růží. Řekli byste, že je toho na jeden zámek mnoho, ale zámecký park v Častolovicích skrývá ještě jedno úžasné místo - oboru s bílými daňky, Dybovského jeleny, divokým prasátkem Martou a srnečkem Honzíkem. Kromě zámeckých interiérů, parku s rozáriem a vodní zahradou tu můžete navštívit výstavy v zámecké Galerii, která se nachází přímo na nádvoří zámku. V sezóně se pravidelně každý měsíc konají různé výstavy obrazů, fotografií a soch současných umělců. V srpnu se můžete těšit na výstavu soch a zdobených talířů Pavla Charouska, v září výstavu fotografií Jaroslava Mareše. Ojedinělou a tradiční akcí zámku je také ve spolupráci se Psím domovem Lukavice umísťovací výstava pejsků, která se koná každoročně v měsíci květnu na nádvoří zámku. Pojmem je tu také na konci srpna Hradozámecká noc, kdy je zámek tradičně součástí této celorepublikové akce a připravuje netradiční noční prohlídky historických expozic s posezením na nádvoří se sklenkou výborného vína.

Nový zámek v Kostelci má své místo naopak na poli kultury s řadou zvučných jmen a příjemných setkání, ať již při některé z výstav, koncertů či festivalů. Tímto směrem se vydává i sám František Kinský, významný donátor kultury, kterého si lidé oblíbili i jako průvodce úspěšného pořadu České televize Modrá krev. Však se již brzy bude vysílat další pokračování tohoto seriálu po stopách české šlechty! Budete-li mít štěstí, zámkem vás může provést i přímo František Kinský. Činí tak párkrát do roka a jeho prohlídky mají obrovský úspěch a jsou ihned vyprodány. Doporučujeme sledovat všem zájemcům o prohlídku s Františkem Kinským profil Nového zámku na Facebooku. Nejhezčím prostorem kosteleckého zámku je Zámecká knihovna, která se ač k nevíře i přes neblahou minulost v čase totality zachovala, nebo Zrcadlový sál, který je oblíbeným místem především svatebčanů, zrovna tak jako monumentální platan v zámeckém parku. Sezóna zámku je v plném proudu a pro návštěvníky mají stále připravené další a další kulturní zážitky. Momentálně probíhá krásná výstava „Usmívání Pavla Matušky“ a to až do 20. října.  Výstavu připravil osobně Pavel Matuška u příležitosti svých 75. narozenin. Tento osobitý výtvarník, v nás svou tvorbou vzbudí nejen úsměv, ale přinutí nás, zamyslet se nad událostmi našeho veřejného života. Přijeďte se zasmát kreslenému, malovanému a řezbovanému humoru! Další kulturní zážitek na vás čeká 9. srpna, kdy pod širým nebem areálu parku představí svůj koncertní program charismatická DASHA. Poslechnout si tak budete moci skladby od popu přes funky, soul až po muzikálové písně. Doprovázet ji budou skvělí hudebníci z PAJKY PAJK QUINTETU. Návštěvu zámku doporučujeme spojit v měsíci září s tradiční akcí „Swingový festival na zámku“ nebo „Food festivalem“, který se tu letos bude konat již počtvrté. Ochutnáte regionální a výborné pochutiny, natáhnete se na piknikovou deku v zámeckém parku a užijete si krásný den s dobrým jídlem a pitím. A čeká na vás toho daleko víc, stačí se jen podívat do kalendáře akcí Nového zámku. Určitě si každý milovník kultury vybere to své!

Zámek Doudleby je nepřehlédnutelný především svou ojedinělou sgrafitovou výzdobou, kterou doplňuje renesanční arkáda a toskánské sloupy. Je dílem italských mistrů a není divu, že zaujal i režiséra Juraje Jakubiska pro natáčení filmu Bathory. Najdete tu ale také jedny z největších kachlových kamen v České republice nebo rozsáhlou sbírku madon v Zámecké kapli. O zámek se dodnes stará Petr Dujka, syn Eleonory Dujkové, rozené Bubna-Litic, který se pustil i do rekonstrukce zámeckých hospodářských budov, kde se již brzy otevře apartmánové ubytování a konferenční prostory. Areál zámku očaruje převážně děti, které jistě ocení prohlídku Babiččina dvorečku. V ohrádkách tu mají různorodé druhy domácích zvířátek od koz, kačenek, kraviček, poníků až po králíky. Nejnovějším přírůstkem jsou teď dvě malá telátka. Občas se vám také o nohy otře nějaká ta kočička. V bývalé sýpce sousedící s Babiččiným dvorečkem, najdete zámecké Muzeum přírodovědy, které zaujme experty i amatérské fanoušky přírodovědy. Muzejní sbírka totiž čítá až tisíce exponátů od různých druhů brouků, motýlů a minerálů, až po ukázky fauny a flóry našich lesů. Zámek je vyhlášeným místem výstav, koncertů, ale hlavně Farmářských trhů. Jsou pořádány pravidelně každý měsíc od března až do prosince a navštěvují je tisíce lidí, kteří chtějí zakoupit řemeslné výrobky nebo regionální produkty. Trhy jsou vždy tematické a pokaždé okořeněné nabídkou pro rodiny s dětmi. Řemeslné trhy vás čekají již 18. srpna, farmářské 15. září a 13. října dušičkové. Na Martinské trhy se můžete těšit 10. listopadu a ty vánoční 15. prosince. Přijďte si prohlédnout zámek s unikátními sgrafity a spojte návštěvu se zámeckými trhy! Věřte nám, že určitě domů s prázdnou nepojedete!

Nezapomenutelná návštěva vás čeká i na barokním zámku v Potštejně. Ten baví hlavně děti! Zde vás vtáhnou do dějin rodu Harbuval Chamaré hranými kostýmovanými prohlídkami. Ale obdivovat tu budete i Zámeckou knihovnu nebo Mramorový sál s původními lustry z českého křišťálu. Na prohlídku podzemí Bubákova vás doprovodí tajemný mnich a dětským hrám je v zámeckém parku vyhrazeno Bludiště Karla IV., plné kulis a herních prvků na téma života českého krále. Témata prohlídek zámeckých interiérů se každý rok mění a jsou vždy provázané zajímavým příběhem tak, aby byly přitažlivé hlavně pro dětské návštěvníky. Přijďte se podívat, co si letos majitelé zámku manželé Nováčkovi pro vás nového připravili! Každopádně vás můžeme již teď pozvat na úspěšnou hranou prohlídku Hraběnčiny šaty, kterou byste si neměli nechat ujít. Na zámku připravují ples a paní hraběnka je churavá. Přijeďte se podívat, jak to všechno dopadne!  A pakliže máte rádi Vánoce, zavítejte na tento zámek právě v adventním čase. Každou adventní sobotu, tu můžete načerpat atmosféru pravých Vánoc. Uvítá vás adventně vyzdobený zámek s hranou vánoční prohlídkou s názvem „Betlémský příběh“. Dozvíte se o tradičních vánočních zvycích a prožijete betlémský příběh, který vysvětluje původ tradic vánočních svátků. Domů si jistě odnesete krásné uvědomění, že vánoce nejsou jen o velkém množství dárků, stresu a vánočním úklidu, ale o lásce k bližnímu, pocitu radosti a zastavení se od běžného pracovního shonu. Přijeďte na zámek prožít několik krásných příběhů!

Hrad Potštejn se svou pověstí o pokladu zaujme nejednoho návštěvníka. Na hradě Potštejně sídlil odbojný rytíř Mikuláš, který se svými kumpány trýznil okolí. Přepadával kupce, loupil a kradl, požadoval za zajatce výkupné a dobýval okolní tvrze. Ke svému počínání neměl důvod dobrý, ale ani ne úplně špatný – šlo o rodinnou mstu. Oko za oko, zub za zub – to byl železný zákon středověku. Nejzajímavější je to, že rytíř Mikuláš skutečně existoval. Byl příslušníkem rodu Drslaviců, jenž Potštejn založil. Jeho otec, Procek V., se roku 1310 vydal na sněm české šlechty do Prahy. Velmi se nepohodl s jakýmsi německým pražským měšťanem a při příští návštěvě byl zabit. Mikuláš dlouho neváhal a svého otce pomstil, tím si však vysloužil zlobu krále Jana Lucemburského. Ten ho nějakou dobu věznil, podrobil finančním pokutám, a poslal do Říma na „očistnou“ pouť. To bylo na hrdého Mikuláše moc. A tak se stal loupežníkem. Není divu, že se na hrad brzy vypravilo královské vojsko v čele s kralevicem Karlem, budoucím králem českým. Dobyl hrad, srovnal ho se zemí a pod ruinami hradní věže pohřbil odbojného Mikuláše. Povídá se, že si rytíř nastřádal velké bohatství. To mělo být navždy zasypáno ve sklepení hradu. K povídačkám o pokladu přispěl tajemný latinský nápis, vytesaný v kameni, zasazeném v nároží paláce. Jeho historie je skutečně podivná. Nikdo pořádně netuší, kde se tady vzal a jaký význam má jeho umístění. Pravděpodobně vznikl za doby Jiřího z Poděbrad a byl původně osazen na výšku v průčelí okna či dveří. Teprve roku 1962 rozluštil téměř nečitelná slova uznávaný profesor Bohumil Ryba. Na kameni se prý píše: Signata thau postes deitas exterreat hostes – Bůh nechť zastraší nepřátele. V 18. století si nápis špatně vyložil tehdejší majitel potštejnského panství, hrabě Jan Antonín Chameré. Četl: Signata instes caritas extirat hostes – Dbej znamení, láska vyhladí nepřátele. Citát si objasnil po svém a začal hledat ukrytý poklad. Za tím účelem rozbořil polovinu už tehdy zchátralého hradu, ale nic nenašel. Jeho příběh inspiroval spisovatele Aloise Jiráska k sepsání románu Poklad. Mimochodem, hrabě Chamaré neúspěšně hledal potštejnský poklad asi pětatřicet let. Mimo jiné jej vedly prapodivné šifry, vytesané na pozůstatcích středověkých zdí – jak se později ukázalo: obyčejné kamenické značky, které byly v gotice velmi oblíbené. Romantici však dosud tvrdí, že dělníci Jana Antonína nakonec na Potštejně našli tajné dveře k pokladu. Byly starobylé a bohatě zdobené. Když se však kdosi odhodlal a chtěl vzít za kliku, objevil se na nich ohnivý nápis: Ještě není čas! Poté se zpoza vrat ozval děsivý řev a úpěnlivý nářek a kopáči vzali nohy na ramena. Vyděšený hrabě nechal dveře zazdít a na potštejnský poklad zapomněl. V některé z tajných chodeb, z nichž nejdelší vede až do přes pět kilometrů vzdálených Litic, třeba klenoty odpočívají dodnes. Neztrácejte naději! Záhadě nahrává dnešní umístění kamene s tajemným nápisem. Původně šlo o obyčejnou nábožnou průpovídku, která měla hrad uchránit před nepřáteli. Patrně v době Pernštejnů byl však kámen přemístěn dost atypicky. Ačkoli patřil někam do průčelí, ke vjezdu, umístili jej stavitelé do rohu paláce. Proč? Buď neuměli latinsky, nebo chtěli budoucím generacím skutečně NĚCO naznačit. Přijeďte! Odvézt si odtud můžete na památku krásnou minci s motivem hradu z hradní razírny, která je součástí prohlídkové trasy.

Po stopách šlechtických rodů se dostanete až na hrad Litice, který je sice jako jediný ve vlastnictví NPÚ, ale prohlídky se nesou v duchu osobnosti českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho projektu na mírovou organizaci křesťanských států. Návštěvnický okruh vás provede jižním palácem a přilehlou věží. Prohlédnete si archeologické nálezy, dobové rytiny a fotografie. Z vyhlídkové věže uvidíte meandrující tok řeky Divoké Orlice. V interiérech hradu je umístěna výstava plastik Jaroslava Šafra. Na měsíce září a říjen hrad připravil zajímavý program pro základní školy "Jak se staví hrad". Děti se tak dozvědí o principu klenby, o středověkých délkových mírách a mechanismech na zvedání břemen a spoustu dalších zajímavostí z doby, kdy se hrad stavěl. Tento program je určen pro rezervované školní výlety. Tak neváhejte, řekněte o tom ve škole a vyrazte na hrad Litice!

Putujte s námi po zámcích na Orlici i v roce 2019!

Putujte s námi po šlechtických sídlech, které lemují řeku Divokou Orlici. V okruhu 9 km tu na vás čekají příběhy 4 romantických zámků – Zámek Častolovice, Nový zámek Kostelec nad Orlicí, Zámek Doudleby nad Orlicí, Zámek Potštejn a 2 majestátních hradů – Potštejn a Litice. Zastavte se na některém z panských sídel, nasbírejte do hrací karty všechna razítka a zapojte se do slosování o zámecký pobyt a další zajímavé ceny! www.mojeorlickehory.cz/souteze-hry

Tento francouzský fenomén na české řece najdete na východě Čech na Divoké Orlici, která je právem nazývána jako řeka hradů, zámků a příběhů. Čeká vás tu totiž obdivuhodná rozmanitost co do historických památek tak zážitků, ale zaujme vás i členitost a malebnost krajiny Podorlicka. Toto nebývalé bohatství, které kraj pod Orlickými horami dosud ukrýval, ocenily i na úrovni Evropy. Zámky na Orlici se totiž od loňského roku mohou pochlubit titulem Evropské excelentní destinace! Kvalitu produktu si přijeli ověřit i zástupci Agentury Czechtourism, která připravuje nový koncept propagace regionů České republiky a Zámky na Orlici zařadila do sítě hlavních nadregionálních produktů. Nadšení odtud odjížděli i zástupci českých a slovenských médií, kteří oblast navštívili poslední víkend v květnu.

Na České Loiře se projdete historií od středověku, přes renesanci, baroko až po empír, ale především vás tu čekají příběhy, které vás chytnou u srdce! Při návštěvě kteréhokoliv ze zdejších zámků hned pocítíte, že jsou místy, kde se žije, ale zrovna tak tu ucítíte energii, kterou do obnovy rodových sídel jejich majitelé dali a stále dávají. Majetek dostali zpět či koupili v zubožených podmínkách. V Častolovicích sloužil zámek jako internát, v Potštejně jako středisko ROH, v Kostelci byl výzkumný ústav chovu prasat a zrovna tak si prožil své období temna i zámek Doudleby, kterému hrozil dokonce zánik!

Putování po Zámcích na Orlici lze uchopit jako 1-denní výlet za vybranými zážitky, ale pestrá nabídka a rozmanité doprovodné služby v okolí doslova vybízí k několikadennímu pobytu. Nezapomeňte se tak zastavit například v Muzeu krajky ve Vamberku a shlédnout nově pojatou expozici této 400 let staré řemeslné tradice nebo vystoupejte „do nebe“ po svatých schodech na poutní místo Homol. Nechte se také zlákat výhledy na Orlické hory z rozhledny Vrbice u Doudleb a posezením v sousedním Penzionu Pod rozhlednou, třeba při některé z letních grilovaček. Dopřát si tu můžete i relaxaci s masážemi nebo saunový ráj. V kraji Podorlicka se projedete také po krásných cyklo a inline stezkách kolem Tiché a Divoké Orlice. Sami se přesvědčíte, proč se síti zdejších cyklostezek říká Orlické cyklo a inline království! Jedna z cyklotras vás zavede až do Hostince U Hubálků v Kostelecké Lhotě, na vyhlášené pokrmy a regionální kuchyni od šéfkuchaře Pavla Hubálka. Vypravit se sem ale můžete i na vodu, a na lodi si sjet Orlici, třeba jen z Kostelce do Týniště, anebo rovnou do Hradce Králové, kde se již Orlice vlévá do Labe. 

Návštěvu České Loiry si můžete navíc od letošního roku zpestřit i novou turistickou hrou s putováním po hradech a zámcích údolím Divoké Orlice. Ta je spojena se stále oblíbeným sbíráním razítek, a to rozmanitých erbů. Zda-li pak víte, co znamená v erbu korunka s devíti hroty? Takový erb najdete hned u tří z navštívených panských sídel! Hrací karty s mapkou putování získáte za symbolickou cenu na všech šesti historických památkách a razítka tu obdržíte po zakoupení vstupenky na prohlídku. Budete-li úspěšní a navštívíte všechna místa České Loiry, čeká na vás navíc roztomilý a originální dárek jako milá vzpomínka na vaše putování po zdejších Zámcích na Orlici.

Turistická oblast, kterou spojuje hřeben Orlických hor, je pro mnohé stále neobjeveným rájem jak pro milovníky přírody, zimních sportů či cykloturistiky, tak historických památek a kulturních zážitků, a to nejen vydáte-li se za krásami zdejší České Loiry!

Více na www.mojeorlickehory.cz/zamky-na-orlici/

Press trip „Zámky na Orlici-Česká Loira“ , který představil významný nadregionální produkt České republiky v oblasti kulturního turismu a zároveň Excelentní evropskou destinaci roku 2017, se konal v termínu 25.-27.5.2018 za finanční podpory Ministerstva pro místní rozvoj a Agentury CzechTourism.