Vlci

Autorské představení Vlci se snaží reflektovat rozpačitou situaci spojenou s návratem velkých šelem do českých lesů. Tato situace přináší velmi rozporuplné názory, na jedné straně stojí ochránci přírody a členové vlčích hlídek nadšeně hlásající osvětu o přirozenosti soužití vlka a člověka, na druhé straně chovatelé dobytka, kteří již nejsou zvyklí bránit svá stáda proti predátorům, nehledě na obyvatele oblastí, ve kterých se vlci pozvolna usazují. Přestože mají vlci stejný nárok na české lesy jako lidé, jejich přítomnost zde je ze strany člověka jaksi blahosklonně trpěna, čímž se z části dá zamaskovat rozčarování z toho, že nás vlastně nikdo o svolení k pobytu nežádal. Namísto toho, aby se lidé opět pokusili životní prostor s ostatními tvory sdílet, snaží se jej vymezit, rozdělit a mapovat skrz fotopasti, které nejsou ničím než jaksi kradenou přítomností. Inscenace se snaží reflektovat složitý vztah dnešního člověka k přírodě, snahu se s ní opět propojit na jedné straně, ale strach se u toho zašpinit na straně druhé. Příchod vlků je typickým příkladem takového přístupu - ve strachu z dopadů návratu velkých šelem, ze změny, která může ohrozit naše prvenství mezi ostatními živými bytostmi, se navzdory všeobecnému jásání snažíme jakkoliv vymezit vlčí teritoria, mapovat jejich stezky, trasy lovu, dokonce i pohlavní život. Z našeho jednání je cítit stud, který nezakryjí ani výmluvy na bezpečí hospodářského dobytka či lidí samotných. S černým svědomím nám nezbývá než přiznat, že už nedokážeme sdílet krajinu, kterou jsme si kdysi ukradli jen pro sebe.