PhDr. Hana Fořtová, Ph.D.: Michel de Montaigne a jeho Eseje na pozadí francouzských občanských válek

Francii ve druhé polovině 16. století zachvátily náboženské války, které krom stěží představitelných hrůz přinesly i reálnou hrozbu rozpadu francouzské monarchie. Dobu politického i náboženského rozvratu přitom doprovázel překotný rozvoj písemnictví.

Politické spisy vznikaly především mezi protestanty, kteří cítili potřebu teoreticky ospravedlnit neposlušnost vůči králi, vlastnímu suverénovi. Umírnění literáti naproti tomu rozvíjeli myšlenky náboženské tolerance a hlásali mírové soužití mezi oběma tábory.

Reflexí událostí tehdejší doby jsou i Montaignovy Eseje, jedno ze zásadních děl světové literatury. Michel de Montaigne (1533-1592), šlechtic z Akvitánie, se před běsněním doby ukryl na své panství, kde po řadu let sepisoval své Eseje (1580), které jsou z filosofického pohledu zásadní svým tázáním po tom, co je ono já, co je to přirozenost, i svojí snahou skrze slovo překonat konečnost lidské existence. Zároveň lehkou formou přinášejí neméně důležité úvahy o tématech, jakými jsou přátelství, výchova dětí, potřeba tolerance či četba knih.