Národní hřebčín Kladruby nad Labem - jezdecký objekt

Chcete si to „rozdat“ s jarní únavou nebo letním lenošením v outdoorovém stylu? Pokud ano, zavítejte do východních Čech. všichni fanoušci cyklistiky a pěší turistiky si tu přijdou na své. Takže pokud máte rádi kolo, in-line brusle, nordic walking nebo pěší túry, navštivte východočeský ráj aktivního odpočinku. Pro letošní sezónu jaro/léto je připraven již pátý ročník Cyklopecek. Ty vás provedou po 15 „nadupaných“ trasách a z toho pět z nich nově vede přes dva kraje – Pardubický a Královéhradecký. Vybere si opravdu každý.

Nejenže si člověk dá pořádně do těla, ale uvidí i spoustu zajímavých míst a historických památek. Pokud tedy hledáte balanc mezi sportem a objevováním pro vás neznámých lokalit, není na co čekat. Navíc můžete v rámci soutěže, kdy budete sbírat razítka do své Vandrovní knížky, vyhrát crossové kolo značky Merida, pobyt na hradě Svojanov nebo wellness v Lázních Bělohrad.

Cen však na vás čeká ještě mnohem víc. První „nová“ trasa s názvem Do Afriky a za betlémy v sobě spojuje exotiku a českou klasiku. Kolo vás zavede do Afrického muzea Dr. Emila Holuba, kde se ocitnete na „černém“ kontinentu. Další zastávkou vašeho putování budou Třebechovice pod Orebem. V tamním muzeu betlémů uvidíte Třebechovický Proboštův betlém, který je jako jediný v České republice prohlášen za národní kulturní památku. Na zpáteční cestě pojedete Přírodním parkem Orlice. Ten nabízí super výhledy do okolí, ve kterém vám budou dělat společnost Tichá a Divoká Orlice.

Pokud si troufáte na delší štreky, tak cyklistický okruh Hradubickem je trefou do černého. I když trasa měří kolem 66 kilometrů, její terén je méně náročný a hodí se i pro rekreační sportovce. Cestou budete míjet například hrad Kunětická hora, ve kterém se ukrývá výstava tortury. A pozor, dokonce i šestimetrová hladomorna! Abyste si uklidnili nervy, hned v podhradí se nachází Perníková chaloupka alias Muzeum perníku. V něm si můžete zkusit nejen jeho výrobu, ale dá se tu také koupit. Po doplnění energie sladkou pochoutkou vás zaručeně „pohltí“ stezky královéhradeckých městských lesů i samotný Hradec Králové. Z něj se vydáte zpět do Pardubic po úplně nové cyklostezce vedoucí podél Labe.

Východní Čechy jsou neodmyslitelně spojeny s koňmi. Máte je rádi i vy? Je-li vaše odpověď „ano“, tak neváhejte a nachystejte si cyklistickou výstroj na trasu Za koupáním a koňmi. Čeká vás mnoho zajímavých míst, jako jsou například Národní hřebčín Kladruby nad Labem nebo Sportovní a dostihová stáj Vasury Kolesa. Uvidíte na vlastní oči nejstarší české plemeno – starokladrubského koně, který se po staletí prohání Kladrubským Polabím. Tato unikátní krajina usiluje díky své jedinečnosti o zápis na seznam UNESCO. Trasa je vhodná pro absolutní relax v teplejších či horkých dnech, protože na ní leží mnoho zastávek s možností koupání v přírodě.

Že outdoorový „challenge“ a army turistika nejde dohromady?

Omyl! Cyklotrasa Po hřebenu Orlických hor vás mile překvapí. Připravte si však dostatek ručníků, protože se pořádně zapotíte. Jedná se o opravdu náročný terén. Odměnou pro vás bude jízda po hřebenu Orlických hor s výhledem na „panorááámata“. Zejména pánové na trase ocení možnost navštívit některou z pevností československého opevnění z druhé světové války.

Pohoda, klídek a tabáček. I tak by se dala nazvat poslední z tras Zámky a hrady na řece Orlici. Na kole pojedete kolem překrásných staveb malebnými údolími. Zastavit se můžete i v některém ze zámeckých parků buď v Kostelci nad Orlicí, anebo v Častolovicích. Zde se nachází také zámecký zvěřinec, což ocení zejména děti. Obdivovatelé hradů se mohou těšit během svého výletu na Litice a Potštejn. Chtěli byste si trochu odpočinout od pedálů kola, obout si radši kecky a vyrazit někam ven? Žádný problém! Východní Čechy v sobě ukrývají spoustu krásných míst vhodných pro pěší turistiku. Vyblbnout se a vyřádit můžete v Rekreačních lesích Podhůra. K dispozici vám bude lanový park, lesní tělocvična nebo rozhledna Bára.

Pokud chcete stoupat ještě výš než na „obyčejnou“ rozhlednu, vydejte se více na sever – na Králický Sněžník. Ve výšce 1424 metrů nad mořem budete mít krásné výhledy i za hranice Česka. Těm z vás, kdo milují skály, by neměly uniknout Toulovcovy maštale. Toto úchvatné místo oslovilo i mnoho filmařů, takže dost možná si prohlédnete záběry amerických velkofilmů na vlastní oči.

Neradi se učíte, ale rádi byste se něco dozvěděli o geologii? Geopark Železné hory je pro vás ten pravý. V něm najdete 22 naučných stezek, které vás provedou touto unikátní oblastí. Na jejím konci budete nejen vzdělanější, ale budete mít i o jeden zážitek navíc. Co napsat na závěr exkurze Východními Čechami? Snad jen: „Šlapejte, sbírejte a vyhrajte!“ Bude to stát za to!

Pardubice – Stejnou chloubou, jako je pro Královehradecký kraj Kuks a pro Jihomoravský kraj Lednicko-valtický areál, by se v příštích letech měl stát v Pardubickém kraji Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a jeho okolní krajina. Ten se právě v těchto dnech znovu otevírá veřejnosti po náročné rekonstrukci. Je opět v původní kráse a také v nových barevných odstínech zeleno-bílé. Svůj podíl na tom mají i krajští památkáři.

O národním hřebčínu, který je majetkem Ministerstva zemědělství, se často mluvilo jako o rodinném stříbru našeho kraje, ale v posledních letech bylo toto stříbro poněkud zašlé. Hřebčín byl několikrát i v samotném ohrožení své existence. „Podle mého názoru ho zachránily dva zlomové momenty,“ říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Nejprve to bylo v roce 2001 s přičiněním ministra Josefa Luxe prohlášení hřebčína a kmenového stáda starokladrubských běloušů národní kulturní památkou, a poté získání projektu na jeho rekonstrukci. Mám velkou radost, že se to přes všechny obtíže podařilo. Díky tomu stojíme před třetím zlomovým bodem, a tím je náš úkol pokusit se tento nádherný turistický klenot dostat na seznam památek UNESCO.“

Rozsáhlé stavební práce na této jedinečné památce byly zahájeny na počátku loňského roku. Časově náročná stavba byla velkou zkouškou také pro státní památkovou péči. Při své práci museli památkáři najít soulad mezi potřebami koní a citlivou ochranou budov nejstaršího hřebčína v Evropě. „Cílem bylo navrátit komplexu historickou klasicistní podobu včetně původní zeleno-bílé barevnosti, čímž tvůrci projektu odkazují na dobu největší slávy této památky. Samozřejmě jsme museli brát ohled na potřeby moderního chovu koní. Dnešní chovatelé jsou přeci jenom dál, než byli jejich předchůdci po roce 1800,“ vysvětluje památkář Michal Drkula, který za státní památkovou péči celou akci dozoroval.

Při rekonstrukci se podařilo odhalit mnohé z dávno zapomenuté podoby věhlasného hřebčína, který jezdí obdivovat turisté z různých koutů Evropy. Tak se dnes původní klasicistní krásou pyšní zámek, kostel, kaple, hájovna a neposlední řadě stáje Kladruby, Františkov a Josefov.

Obnovu doprovázely nečekané objevy

Na odborníky čekaly i pozoruhodné nálezy, které jim napomohly poodhalit mnohá tajemství. Na zámku byla objevena řada původních výmaleb či části pernštejnských terakotových ostění. Archeologové se dnes také zabývají lidskými ostatky, které nalezli v kryptě pod hřbitovní kaplí.„O existenci krypty se dříve jen spekulovalo. Navíc v zásypu klenby kaple jsme našli torzo andělíčka. Restaurátoři podle něj vytvořili sochu, která dnes zdobí fasádu kaple, neboť tam podle historických fotografií patří. Podobných příkladů v Kladrubech nalezneme desítky,“ říká Michal Drkula.

Přes obrovský rozsah této stavby není v Kladrubech ještě všechno hotové. „Stále část areálu čeká na obnovu. Obzvláště zajímavým oříškem bude jistě vyzdvižení velkolepé klasicistní krajiny plné alejí, pastvin, luk, cest, parků, potoků a lesů,“ uvedla náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová, které je zodpovědná také za památkovou péči. Právě kulturní krajina kolem hřebčína by měla být zajímavým lákadlem pro návštěvníky v příštích letech.

Ministr kultury Martin Štěpánek schválil předběžný výběr českých památek pro zápis do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO na období let 2007 až 2018. Nový plán zahrnuje 12 kulturních památek a památkově chráněných území. Pokud by všechny návrhy během příštích let prošly, počet českých zápisů do seznamu by se zdvojnásobil.

V návrhu na zápis památek do seznamu UNESCO
nechybí ani horský hotel a vysílač Ještěd

Takzvaný indikativní seznam zpracoval Národní památkový ústav ve spolupráci s referátem pro záležitosti UNESCO a odborem památkové péče ministerstva kultury. Mezi nominovanými jsou již dříve plánovaná velkomoravská hradiště v Mikulčicích, dále třeboňské rybníkářské dědictví, horský hotel a vysílač Ještěd či stavby moderní architektury v Praze – Müllerova vila a kostel Josipa Plečnika. Na seznamu návrhů je i barokní kulturní krajina Betlém a Kuks, trojúhelník západočeských lázní (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně), hrad Karlštejn, hřebčín v Kladrubech nad Labem, pevnost Terezín a zařízení na pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci. Počítá se s novým předložením nominace Slavonic a s industriálními soubory v Ostravě, o nichž se také uvažovalo již v minulosti.

Památky a památkově chráněná území navrhovaná na zápis do seznamu UNESCO
- velkomoravská hradiště v Mikulčicích
- třeboňské rybníkářské dědictví
- horský hotel a vysílač Ještěd
- Müllerova vila a kostel Josipa Plečnika v Praze
- barokní kulturní krajina Betlém a Kuks
- trojúhelník západočeských lázní
- hrad Karlštejn
- hřebčín v Kladrubech nad Labem
- pevnost Terezín
- zařízení na pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci
- Slavonice
- industriální soubory v Ostravě

Česká republika může ročně předložit jednu nominaci kulturní památky, indikativní seznam přitom neurčuje pořadí, v jakém bude ČR návrhy na zápis předkládat. V odborných kruzích se každopádně již nyní rozhořela diskuze o tom, zda je zápis do seznamu skutečně výhradně pozitivní skutečností a jestli náhodou zbytečně nebrzdí rozvoj dotčených míst.

Šance Karlštejna vyšší než dřív

Hrad Karlštejn usiluje o zapsání do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zhruba 16 let. Kvůli sporům o autenticitu hradu zatím bezúspěšně. Historické průzkumy z poslední doby však podle kastelána Tomáše Řehoře šance na zápis zvýšily.

Hrad Karlštejn usiloval o zapsání na seznam památek UNESCO už na začátku 90. let. Charakteristika památky předkládaná s prvním návrhem na zapsání Karlštejna do seznamu však nebyla podle Řehoře zpracována příliš šťastně. Původní zpráva byla zaměřena na rekonstrukci Karlštejna ze závěru 19. století. „Dneska jsme o mnoho chytřejší, protože za těch 16 let se udělalo velmi mnoho stavebně-historických a restaurátorských průzkumů, které ukázaly, že hrad je zachován mnohem lépe a ve větší autenticitě, než se předpokládalo v 90. letech 20. století,“ upřesnil Řehoř. Karlštejn má podle něj nyní jednoznačně vyšší šance na úspěch. I památkáři se na Karlštejn a zachovalost všech jeho objektů dívají v současnosti jinak, dodal.

Nové historické průzkumy ukazují, že Karlštejn je autentičtější,
než se předpokládalo

Pro jeden z nejnavštěvovanějších hradů v Čechách by titul památky UNESCO znamenal především zvýšení prestiže a maximální ochranu památky v rámci zachování světového kulturního dědictví. Nepramenily by z něj ale žádné finanční příspěvky. I přesto by to pro hrad bylo přínosem, míní Řehoř.

Příliv většího množství návštěvníků by pro Karlštejn ale znamenal spíše problém. Památku každoročně navštíví 260 000 až 300 000 turistů, což pracovníci hradu považují za maximální optimum. „Hrad má určitý limit, který nemůžeme překračovat, aby byla zachovaná úroveň prezentace. Za druhé, což je neméně významné, musí být zajištěna neporušenost památky,“ zdůraznil Řehoř. Lidem by nezbylo nic jiného než si na prohlídku počkat. Na Karlštejně jsou takzvané časové vstupenky na dvě prohlídkové trasy a kromě toho hrad nabízí doprovodné kulturní akce. „Samozřejmě bychom u příležitosti zapsání na seznam UNESCO pořádali sezonní výstavy či přednášky a další akce,“ uvedl zástupce kastelána.

Letos už bylo na Karlštejně předáno jedno významné evropské ocenění za podíl na záchraně evropského kulturního dědictví. Ocenění Europa Nostra Award získali památkáři středočeského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Nejvyšší evropskou cenu dostali za projekt týkající se zrestaurování souboru gotických deskových maleb Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně.

-pmu- a -čtk-
Foto: Petr Manuel Ulrych; CzechTourism