Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou - Rychnov nad Kněžnou

A kde je můžete obdivovat v Orlických horách a Podorlicku? Pojďte se s námi zastavit na několika místech a prožijte úžasnou atmosféru blížících se Vánoc a adventního času. Krásné malované papírové betlémy najdete v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. Ty orlickoústecké se vyznačují velkým množstvím figur, budov a nejrůznějších scén.

Kde uvidíte třetí největší mechanický betlém v republice? No přece v Kulturním centru v České Třebové. Jde o jedinečný Unzeitigův betlém s 81 pohyblivými a 208 statickými figurkami. Dřevěný, 6 metrů dlouhý Utzův mechanický betlém mají v Olešnici v Orlických horách. Nechte se okouzlit tímto 80 let starým skvostem.

Různé druhy betlémů z celých Orlických hor spatříte v Rychnově nad Kněžnou. Tato tradiční výstava více než šesti desítek betlémů je pestrým přehledem oblastní betlémářské produkce a perfektně se vyjímá v prostorách zámku rodu Kolowratů. Další zajímavé betlémy můžete v prosinci a lednu zhlédnout také na zámku v Kvasinách. Dřevěný vyřezávaný betlém z dílny Bedřicha Šilara je každoročně vystavován v Městském muzeu Lanškroun.

Betlémský příběh prožijete na zámku v Potštejně vždy o adventních sobotách. Během této kostýmované prohlídky se dozvíte více o původu vánočních svátků i tradičních zvycích, které se k této době vážou. Netradiční prohlídku s názvem Vánoce na zámku přichystali před Štědrým dnem v Doudlebách nad Orlicí, kde nasajete tu pravou atmosféru zámeckých Vánoc. Víte, že se na horách i v podhůří můžete setkat také s živým betlémem? Potkáte jej na návsích, náměstích či v kostelích v adventním čase.

Tento francouzský fenomén na české řece najdete na východě Čech na Divoké Orlici, která je právem nazývána jako řeka hradů, zámků a příběhů. Čeká vás tu totiž obdivuhodná rozmanitost co do historických památek tak zážitků, ale zaujme vás i členitost a malebnost krajiny Podorlicka. Toto nebývalé bohatství, které kraj pod Orlickými horami dosud ukrýval, ocenily i na úrovni Evropy. Zámky na Orlici se totiž od loňského roku mohou pochlubit titulem Evropské excelentní destinace! Kvalitu produktu si přijeli ověřit i zástupci Agentury Czechtourism, která připravuje nový koncept propagace regionů České republiky a Zámky na Orlici zařadila do sítě hlavních nadregionálních produktů. Nadšení odtud odjížděli i zástupci českých a slovenských médií, kteří oblast navštívili poslední víkend v květnu.

Na České Loiře se projdete historií od středověku, přes renesanci, baroko až po empír, ale především vás tu čekají příběhy, které vás chytnou u srdce! Při návštěvě kteréhokoliv ze zdejších zámků hned pocítíte, že jsou místy, kde se žije, ale zrovna tak tu ucítíte energii, kterou do obnovy rodových sídel jejich majitelé dali a stále dávají. Majetek dostali zpět či koupili v zubožených podmínkách. V Častolovicích sloužil zámek jako internát, v Potštejně jako středisko ROH, v Kostelci byl výzkumný ústav chovu prasat a zrovna tak si prožil své období temna i zámek Doudleby, kterému hrozil dokonce zánik!

Putování po Zámcích na Orlici lze uchopit jako 1-denní výlet za vybranými zážitky, ale pestrá nabídka a rozmanité doprovodné služby v okolí doslova vybízí k několikadennímu pobytu. Nezapomeňte se tak zastavit například v Muzeu krajky ve Vamberku a shlédnout nově pojatou expozici této 400 let staré řemeslné tradice nebo vystoupejte „do nebe“ po svatých schodech na poutní místo Homol. Nechte se také zlákat výhledy na Orlické hory z rozhledny Vrbice u Doudleb a posezením v sousedním Penzionu Pod rozhlednou, třeba při některé z letních grilovaček. Dopřát si tu můžete i relaxaci s masážemi nebo saunový ráj. V kraji Podorlicka se projedete také po krásných cyklo a inline stezkách kolem Tiché a Divoké Orlice. Sami se přesvědčíte, proč se síti zdejších cyklostezek říká Orlické cyklo a inline království! Jedna z cyklotras vás zavede až do Hostince U Hubálků v Kostelecké Lhotě, na vyhlášené pokrmy a regionální kuchyni od šéfkuchaře Pavla Hubálka. Vypravit se sem ale můžete i na vodu, a na lodi si sjet Orlici, třeba jen z Kostelce do Týniště, anebo rovnou do Hradce Králové, kde se již Orlice vlévá do Labe. 

Návštěvu České Loiry si můžete navíc od letošního roku zpestřit i novou turistickou hrou s putováním po hradech a zámcích údolím Divoké Orlice. Ta je spojena se stále oblíbeným sbíráním razítek, a to rozmanitých erbů. Zda-li pak víte, co znamená v erbu korunka s devíti hroty? Takový erb najdete hned u tří z navštívených panských sídel! Hrací karty s mapkou putování získáte za symbolickou cenu na všech šesti historických památkách a razítka tu obdržíte po zakoupení vstupenky na prohlídku. Budete-li úspěšní a navštívíte všechna místa České Loiry, čeká na vás navíc roztomilý a originální dárek jako milá vzpomínka na vaše putování po zdejších Zámcích na Orlici.

Turistická oblast, kterou spojuje hřeben Orlických hor, je pro mnohé stále neobjeveným rájem jak pro milovníky přírody, zimních sportů či cykloturistiky, tak historických památek a kulturních zážitků, a to nejen vydáte-li se za krásami zdejší České Loiry!

Více na www.mojeorlickehory.cz/zamky-na-orlici/

Press trip „Zámky na Orlici-Česká Loira“ , který představil významný nadregionální produkt České republiky v oblasti kulturního turismu a zároveň Excelentní evropskou destinaci roku 2017, se konal v termínu 25.-27.5.2018 za finanční podpory Ministerstva pro místní rozvoj a Agentury CzechTourism.

Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách a tvoří nezaměnitelnou dominantu města, které se říká rychnovské Hradčany.  Autorem této ojedinělé architektonické kompozice je slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel.

Rozlehlost zámeckého areálu, ale také impozantní poloha na návrší nad údolím řeky Kněžné, ty pravé Hradčany skutečně na první pohled připomínají. Průčelí kostela má navíc fasádu jako chrám sv. Mikuláše. Zámek je možné navštívit od května do října. Kromě zámeckých interiérů s dobovým nábytkem, vlámskými gobelíny, benátskými lustry, kolowratskými vějíři a sklem, budete mít možnost spatřit sbírku střelných zbraní z 18. století, včetně jednoho z nejkrásnějších mečů na území ČR, tzv. moravský Excalibur. Jde o jediný dochovaný ceremoniální meč. Kolowratský rod je také majitelem tzv. Klaudyánovy mapy, nejstarší tištěné mapy Čech, která je netradičně orientována k jihu, neboť sloužila jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma, a v České republice najdete pouze 3 takovéto originály.

Prohlídková trasa vám nabídne i prohlídku kostela Nejsvětější Trojice, kaple Pražského Jezulátka, Loretánské kaple nebo zámecké zvonice, která nabízí jedno z nejhezčích zákoutí města a především pak ukrývá třetí největší zvon v Čechách. Zvon jménem Kryštof z roku 1604 je stále funkční, váží 7 tisíc kilogramů, jeho zvuk je nezapomenutelný a byl slyšet až na 40 kilometrů daleko. Sílu jeho úderu mohou návštěvníci slyšet při výjimečných příležitostech nebo při letním putování se Zilvarem.  Zámek se ale může pochlubit i nejdelší enfiládou na českých zámcích vůbec. Enfiláda je osový průhled přes dveře sálů a ta rychnovská čítá na 65 metrů! A víte, že zámek s kostelem Nejsvětější Trojice spojuje panská chodba?

V zámecké obrazárně můžete obdivovat i skvosty českého a světového malířství od poloviny 15. století. Najdete tu ale také Orlickou galerii, stálou expozici Muzea a galerie Orlických hor, která naopak představuje české výtvarné umění od přelomu  19. a 20.stol. až do současnosti. Zaměřuje se na díla, která mají místem, námětem nebo osobou autora vztah k regionu Orlických hor a Podorlicka.  Stálá expozice Malíři Orlických hor je trvale rozšířena o výstavu Malíři v Říčkách a zpřístupněna je i část sochařské pozůstalosti Sochařské dílo zasloužilého umělce Karla Hladíka, který tvořil reliéfy i pro Národní divadlo.

Poklidnou atmosféru si můžete vychutnat na druhém nádvoří zámku, kde na vás čeká příjemné posezení v nové zámecké kavárně, a děti rozhodně potěší zvířecí osazenstvo na nádvoří. V průběhu roku je možné využít bohaté zámecké kulturní nabídky od koncertů, jarmarků, nočních prohlídek až po srazy historických vozidel.

Skoro po 80-ti letech se zámek dočká rekonstrukce, při které dojde k obnově fasád na prvním nádvoří, v průčelí zámku i jižní věži, střech a kompletní opravě krovů, zrestaurován bude i cenný historický strop s uměleckou výzdobou a nástěnné malby. Nově by se měla otevřít tzv. sala terrena, zahradní sál charakteristický pro barokní zámecké zahrady, který bude sloužit pro svatební obřady a další akce. Projekt počítá i s úpravou terasy na severozápadní straně zámku a s terénními úpravami. Zásadní rekonstrukce čeká také kostel Nejsvětější Trojice, který se neopravoval od 2. pol. 19. století. Zámecký kostel dostane nejen nový kabátek, ale opraven bude i jeho interiér. Práce by neměly větším rozsahem omezit provoz zámku, ale zámecký kostel bude v době jeho rekonstrukce uzavřen. Již v roce 2020 by měly být všechny tyto práce hotovy a vy se tak můžete těšit na návštěvu nových rychnovských Hradčan.

Orlické hory a Podorlicko jsou oblastí s velmi krásnou krajinou a bohatou historií. Právě stavby z období baroka mohou zaujmout vnímavého návštěvníka. Baroko tu najdete vskutku na každém kroku a zdejší krajině vtisklo podobu snad již natrvalo.

Orlické baroko je pojem, označující unikátní stavby, které v těsném sousedství zvedajících se kopců Orlických hor projektovali architekti, které tam po Bílé Hoře přivedli noví majitelé panství. Českou podhorskou krajinu si zamilovali a své stavby do ní zasadili s nebývalým citem.

Původně mělo být baroko nástrojem rekatolizace, avšak jeho zvláštní půvab se po staletích stal téměř lidovým slohem, kterým se inspirovaly venkovské stavby ještě v 19. století. V podorlických městech baroko zapracovalo v průběhu 18. století. Nejdříve se ale barokní stavitelství promítlo do šlechtických sídel. Přestavbami prošel monumentální opočenský zámek, z venkovské tvrze Skalky se vybudovalo malebné sídlo, barokní zámky najdete také v Potštejně nebo v Rychnově nad Kněžnou, kde tvoří společně s mistrovským dílem chrámu Nejsvětější Trojice působivou kulisu celému městu a vytváří jeden z největších barokních celků východních Čech vůbec.

Památky, kterých si všimne pro jejich polohu a monumentálnost v krajině snad každý, jsou citlivě zasazeny do krajiny horských strání, údolí řek nebo dotváří barokní náměstí podhorských měst a obcí. Stačí vzpomenout děkanský kostel svatého Václava v Dobrušce, jehož průčelí je viditelné už z dálky a stojí-li člověk u jeho brány, pak nutí pohlédnout k nebi, uprostřed polí malebně zasazený kostelík svatého Ducha nebo kostel sv. Máří Magdalény v Olešnici v Orlických horách.

Podobné pocity ale vytváří také kostelík sv. Matouše v Jedlové nad Deštnou nebo Bartošovické baroko s monumentálním poutním chrámem v Neratově, kostelíkem na Vrchní Orlici nebo kostelem sv. Máří Magdaleny v Bartošovicích v Orlických horách, který je unikátní především svou bohatou barokní výzdobou v podobě dvou pobočních oltářů. Výzdoba ukazuje na jeho historicky významnou úlohu v tomto regionu. Kdo vstoupí, pochopí, proč se mu také říká „duše baroka“.

Z barokních městských areálů vyzdvihněme například kostel sv. Václava v Letohradě s ojedinělou štukovou výzdobou od italského mistra Giovaniho Maderny, monumentální kostel sv. Václava v Žamberku, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí s krásným průhledem Kostelní ulicí nebo kostel sv. Františka Serafinského s barokní zvonicí v Chocni.

Jsou to však i roubenky, statky, zvoničky, kapličky či boží muka, které nám baroko odkázalo. Kamenné sochy a plastiky najdeme nejen v městském prostředí, ale zdobí i okolí cest, poutních míst a studánek. „Barokní charakter Podorlicka ovlivnila svými stavbami a sakrálními výtvory především slavná sochařská rodina Melnických, která stojí například i za vznikem bohatě zdobeného mariánského sousoší v Žamberku, s balustrádou celkem 8 světců včetně svatého Floriána, patrona hasičů, který zde netradičně vylévá vodu levou rukou“.

O barokních perlách Orlických hor a Podorlicka, a o tom, jak se budí dávná sláva barokních kostelů v Orlických horách, budeme hovořit s historikem Bohumírem Dragounem .

Pane Dragoune, jaké místo či stavbu tady u nás, by jste nazval tou pravou „barokní perlou“?

Z hlediska obecně uznané hodnoty musíme vzdát hold rychnovské Nejsvětější  Trojici a vůbec celému komplexu starého Rychnova nad Kněžnou  i s Chaloupkami. O tom není pochyb, ale jsou i místa jiná, ne tak slavná a významná. Ovšem mající krásnou atmosféru. Vzpomeňme na překrásné schodiště na Homoli, Neratov, anebo i nenápadné malé poutní místo Studánka u Chábor.    

Kam by měly vést kroky návštěvníků? Co by neměli minout? Je jistě mnoho dalších míst, je to tak?

Pokud by někdo chtěl poznat naše baroko, pak se stačí toulat podhorskou krajinou. Kostelíky jsou rozesety ve vesnicích, podle cest stojí barokní sochy a i krajina je vlastně dědictvím baroka.  

Baroko ovládlo nejen stavby, ale i řemesla. Co je typické pro dobu baroka právě tady u nás?

Velké slávy v době baroka se dočkalo jednoznačně sklářství na Orlických horách. Mistři skláři vyráběli v lesních hutích velmi kvalitní sklo a to bylo zdobeno malbou. Naše sklářství proslavila díla Daniela a Ignáce Preisslera. Oni převážně malovali černou linkou na čirý „orlický křišťál". Je to opravdu krása. Každý se může přesvědčit, neboť jejich dílo je zastoupeno v expozici v Kolowratském zámku  v Rychnově nad Kněžnou.

Jak vlastně vznikla myšlenka, že se „vzbudí dávná sláva barokních kostelů“ v Orlických horách? Co bylo tím impulzem?

Tento projekt je již v pravdě hodně vousatý. Některé naše kostely, ale i plastiky potřebovaly a i potřebují údržbu. A některé z nich jsou opravdu velmi cenné. Ve spolupráci se Sdružením Neratov vznikl projekt na pomoc některým z nich. A tak se Neratovský chrám dočkal střechy, sv. Matouš v Jedlové oken… Něco se udělalo a pan Ludvík Klimeš z již zmíněného sdružení, hledá prostředky na restaurování   dvou zcela unikátních oltářů v Bartošovicích. Pořád si myslím, že heslo „Zachraň, co můžeš "  je i nadále platné. A pokud můžeme sami nějak přispět k zachování kulturního dědictví, tak to máme udělat.

Na co se tedy mohou návštěvníci Orlických hor a Podorlicka těšit do budoucna?

Pokud se mají lidé na něco v našich horách těšit, pak snad na to, že se nebudou moc měnit. Že se nám vyhnou velké projekty, a že se k horám bude přistupovat „postaru", tedy rozvážně a pomalu. 

Orlické hory mají velmi milou tvář. Jsou poklidné a i turistický ruch je zde v takové rodinné formě. Musíme se snažit je takové zachovat, protože lidé k nám jezdí právě proto, že hledají klid.

Pane Dragoune, velice Vám děkujeme, že jste si udělal čas na náš rozhovor a přejeme hodně zdraví, sil a energie nejen do dalších duchaplných projektů.

Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou připravuje pro turistickou sezónu 2008 řadu novinek, jak nám prozradil současný správce zámku.

„Když jsem přijal místo kastelána na zámku v Rychnově, dal jsem si osobní cíl, aby se Kolowratský zámek stal centrem společenského dění nejenom pro město, ale i pro široké okolí tak, jak tomu v historii bývalo. A myslím, že jsme to s majiteli zámku, manžely Kolowratovými, vzali opravdu „od podlahy“. Po několika měsících začínám mít pocit, že jsme to uchopili za správný konec.“

Po mnoha letech se inovuje stávající zámecká expozice, do současné doby, v jediném prohlídkovém okruhu. To se však změní, neboť se připravuje otevření dalších dvou okruhů. Ve druhém okruhu si budou moci návštěvníci zámku prohlédnout část expozice stávající i úplně nové, projdou spojovací chodbou, kterou se dostanou do kostela Nejsvětější Trojice (chodba dosud nikdy nebyla veřejnosti zpřístupněna a doposud se všichni návštěvníci domnívají, že je to pouhá zeď). Po prohlídce kostela přejdou do zvonice s třetím největším zvonem v Čechách - Kryštofem. Další připravovaný okruh, v pořadí již třetí, není typicky zámecký, ale to mu rozhodně neubírá na atraktivnosti. Jedná se totiž o kryt civilní obrany, který byl pod budovou zámku tajně zbudován začátkem 70.let minulého století a který měl sloužit při případném napadení státu padesáti velícím důstojníkům k úkrytu a k velení.

V letošním roce se poprvé na zámku také objevily drezurní ukázky, při kterých koně prováděly volné drezurní sestavy na hudbu. A protože ušlechtilí koně k zámku patří, stane se z toho tradice. V roce 2008 budou koně na zámku vystupovat během Hudebních slavností Gabriely Beňačkové opět v Drezurním jezdeckém koktejlu, tentokrát s choreografií na slavné operní árie. A v rámci oslav 750. výročí od první písemné zmínky o Rychnovu nad Kněžnou proběhne v zámeckém parku jezdecká skoková soutěž Mini Max o ceny starosty města, hraběte Kolowrata a o cenu firmy Zooprodukt.

Kolowratský zámek se bude i nadále zapojovat do dalších kulturních aktivit města, aby se stal přirozenou součástí života pro město i okolí.