Hlasování o stavbu Pardubického kraje 20. století

Anglobanka

Dílo proslulého architekta Josefa Gočára vyniká průčelím s hranatými polosloupy. Gočár při realizaci stavby bral v potaz těsnou blízkost pozdně gotické městské věže a k pobití nízkých pultových střech bankovního domu použil měděný plech, který je umístěn i na proslulé střeše vedlejší tzv. Zelené brány.

Automatické mlýny

Mlýny si nechali postavit továrníci Egon a Karel Winternitzové na břehu řeky Chrudimky podle návrhu Josefa Gočára. Fasáda stavby je zdobena vystupujícími kruhy a prokrajovanými čtverci. Automatické mlýny jsou dokladem Gočárova přechodu od moderny ke kubismu.

Divadlo Karla Pippicha

Autoři projektu Městského divadla Karla Pippicha v Chrudimi Jindřich Freiwald a Jaroslav Böhm se pro svou realizaci nechali inspirovat tehdy populární nautickou subkulturou – romantickým opojením námořní plavbou a dobovými zaoceánskými parníky. Mnoho detailů této stavby připomíná lodní tvary a celkový dojem je podtržen i příznačným nátěrem stěn hlediště.

Dům č.p. 12

Projektantem dominanty náměstí J. M. Marků v Lanškrouně byl Richard Kreissel. Městský dům ovlivněný pozdním historismem je nápadný svým mnohoúhelníkovým arkýřem.

Grand - nákupní centrum - Grandhotel a Okresní dům

Jednu z dominant centra Pardubic tvoří čtyřpatrová funkcionalistická stavba Grandhotelu architekta Josefa Gočára. Budovu tvořilo restaurační a hotelové křídlo, mezi nimiž byl umístěn velký společenský sál s galerií. V interiéru, kde byl vytvořen i kinosál, bylo možné nalézt mnoho unikátních architektonických detailů. Ty však při rekonstrukci objektu a jeho přestavbě na nákupní galerii na konci 90. let 20. století nebyly obnoveny.

Krematorium

Krematorium v Pardubicích bylo postaveno podle návrhu architekta Pavla Janáka v rondokubistickém stylu. U nástupního schodiště se nachází dvě sochy světlonošů od olomouckého sochaře Karla Lenharta. Obřadní síň je vyzdobena malbou Františka Kysely. V roce 2009 byla zakončena rekonstrukce objektu, jejíž náklady činily téměř 20 milionů korun. Do širšího povědomí je objekt zapsán díky filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol z roku 1968.

Kulturní dům města Holice

Autorem projektu Kulturního domu v Holicích je slovenský architekt Štefan Imrich, který tu ukazuje odklon od estetiky socialistického realismu k estetice klasicizujícího monumentalismu. Průčelí stavby je opatřeno skulpturální výzdobou oslavující ženství.

Lázeňský dům Pavilon „Gočárův“

V areálu lázní se nachází monumentální kubistický pavilon architekta Josefa Gočára. Pro objekt jsou typické šikmé trnože, kosé římsy, štíhlé pilíře a lomené okenní tabule, které dotváří kubistický charakter objektu. Autorem nástavby patra z roku 1925 je Antonín Hilse.

Ležáky - pietní území

Původní záměr autora Ladislava Žáka měl směřovat k tomu, aby evokoval smířlivý postoj člověka ve vztahu k přírodě. V tomto duchu měl vzniknout odlidštěný kus krajiny svým reliéfem připomínající mučednictví místních obyvatel. Stalinistiky orientovaní architekti, kteří získali po únoru 1948 mocný vliv, však považovali Žákovu koncepci za příliš sentimentální a podrobili ji ostré kritice. Pozdější zásahy Žákovu úpravu pietního území výrazně narušily.

Městské muzeum - Hernychova vila

Stavba v sobě mísí prvky historismu a secese. Průčelí domu zdobí plastika svatého Floriána, který je historicky považován za patrona profesí souvisejících s ohněm. Autorem je Matěj Blecha.

Odborný léčebný ústav - Zemská plicní léčebna

Sanatorium pro léčbu plicních chorob je patrně dílem projektanta Jana Flory. Areál několika samostatně stojících budov vyvolává představu bezčasovosti a zároveň důstojnosti a kultivovanosti pozdní secese.

Pardubice - železniční nádraží

Vzdušná budova železničního nádraží v Pardubicích představuje jeden z nejlepších počinů poválečného funkcionalismu na českém území. Autory projektu jsou pardubičtí architekti Karel Řepa a Karel Kalvoda, kteří na tomto projektu spolupracovali se specialistou na dopravní stavby, architektem Josefem Dandou. Užší stěny nádražní haly jsou vyzdobeny barevnými mozaikami s náměty kosmu, zvěrokruhu a drážní turistiky.

Pařížov - vodní nádrž

Pastviny - most

Známý pražský projektant Kamil Roškot je autorem betonového mostu přes vodní nádrž Pastviny, který v tomto místě nahradil původní železný most. Roškotův most je složen ze dvou oblouků a vypíná se 25 metrů nad původní úrovní řeky.

Přelouč - malá vodní elektrárna

Monumentální soustavu jezu, zdymadla, mostu a hydroelektrárny na Labi vystavěla podle projektu architekta Františka Roitha pražská firma Kapsa a Müller. Na tomto díle je patrné rázné odmítnutí secesní estetické formy ze strany přívrženců moderního neoklasicismu.

Roškotovo divadlo, kino Máj, Divadelní klub - Roškotovo divadlo a kino Máj

Projekt respektovaného pražského architekta Kamila Roškota je odborníky vnímán jako jeden z nejvýznamnějších příkladů avantgardní architektury u nás. Projektová dokumentace ústeckoorlického divadla byla dokonce vybrána mezi deset nejvýznamnějších příkladů české architektury 20. století na výstavě "10 století architektury", která se konala v areálu Pražského hradu v roce 2001.

Růžový palouček - památník

Měděný památník podle návrhu architekta Aloise Meteláka. Park osazený v roce 1925 projektoval architekt Kulišan.

Sokolovna

Projekt pražského architekta Otakara Novotného. Dominantu tělocvičné haly ve stylu moderny tvoří půlkruhové záklenky oken a expresivní střídání ploch červeno - bílého cihlového zdiva. Oproti původní realizaci chybí Sokolovně zděné ochozy kolem venkovního cvičiště, které navazovalo na budovu tělocvičny.

Tylův dům

Respektovaní pražští architekti Antonín Mendl a Václav Šantrůček uspěli v konkurenci dalších šesti návrhů na projekt Tylova domu v Poličce, který i po rekonstrukci dosud slouží svému původnímu účelu, tedy hraní divadla. Autoři projektu se pokusili navrhnout kulturní centrum města s romantickým nádechem disponující víceúčelovým sálem, restaurací a salonky.

Východočeské divadlo

Městské divadlo v Pardubicích je dílem pražského architekta Antonína Balšánka. Dominantami secesní stavby jsou nástupní schodiště, visutý balkón a čelní trojúhelníkový štít. Fasádu divadla zdobí portrétní medailony českých dramatiků a skladatelů. Na výzdobě se podílel malíř František Urban a sochař Bohumil Kafka. Přestavba hlediště proběhla podle návrhu vídeňského architekta Hermanna Helmera ml.