Divadlo Drak - Hradec Králové

Podnět k nominaci Východočeského loutkářství na národní seznam ČR, o který se společně s loutkáři zasadily Královéhradecký a Pardubický kraj, poté inspiroval zájem obou republik o zapsání „Loutkářství na Slovensku a v Česku“.  

Fenomén loutkářství ve městě Hradec Králové navazuje na odkaz legendárního loutkáře Matěje Kopeckého, narozeného v nedalekých Libčanech. Rodinným stříbrem je Divadlo Drak založené v roce 1958, jedna z nejvýznamnějších loutkářských scén v České republice, jehož inscenace jsou žádané a inspirující i v zahraničí.  V roce 2010 se rozrůstá o unikátní interaktivní muzeum loutek – Labyrint Divadla Drak.

Loutky ožívají také na královéhradecké amatérské scéně. V roce 1976 vzniklo amatérské loutkové divadlo HAD (Hradecké amatérské divadlo), které doposud úspěšně působí na divadelních přehlídkách a zájezdech v České republice i v zahraničí.

Mladí lidé, kterým učaroval barevný svět loutek, mohou studovat loutkoherectví jako jeden z předmětů Literárně-dramatického oboru ZUŠ Střezina, který s přestávkami funguje již od roku 1961, poslední čtvrt století v prostorách Divadla Jesličky Josefa Tejkla. Přijeďte do východních Čech a Hradce Králové za loutkami, čerstvým přírůstkem na seznamu UNESCO.

Máte doma malé raubíře? A nevíte, kam s nimi v podzimních či zimních sychravých dnech?

Na Hradecku najdete místa, kde se děti jistě zabaví a také se něco nového naučí. Jedním z nich je třeba zábavní park Tongo Hradec Králové. V hale na ploše 2900 metrů čtverečních se nachází spousta atrakcí, které servírují nezapomenutelné zážitky nejen pro vaše děti. Každá z nich přitom představuje jiný ostrov či mořský svět. Za jediný den tak můžete společně uskutečnit dobrodružnou cestu oceánem.

Chtěli jste se také někdy stát hercem? Nebo loutkohercem? Zajímá vás, jak vzniká loutková pohádka a představení v divadle?

Potom by vaše kroky měly zamířit do Labyrintu Divadla Drak v Hradci Králové. Jde o moderní objekt, který se snaží propojit divadlo a vzdělávání. Komplex Labyrintu láká na proniknutí nejen do tajů umění, ale i světa kolem a nás samých. Staňte se kostymérem, choreografem, zvukařem, loutkohercem či scénografem!

Výlet do muzea patří u mnohých rodin s dětmi mezi stálice ve chvílích volna. I Muzeum východních Čech v Hradci Králové myslí na své nejmenší návštěvníky. Nabízí nejrůznější interaktivní programy a komentované prohlídky, a to hravou a zábavnou formou. Kromě toho si zde mohou užít návštěvu Dětského ateliéru, který slouží jako herna pro nejmenší, dílna pro větší děti a badatelna pro mládež.

Královéhradecký kraj ve spolupráci s dalšími subjekty dlouho usiloval o zápis východočeského lidového loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

„Vážíme si toho, že se české a slovenské loutkářství dostalo pod mezinárodní ochranu tradic hned vedle vesnických masopustních obchůzek a masek na Hlinecku nebo jízdy králů na Slovácku. A konec konců, v Královéhradeckém kraji můžeme najít samotné kořeny této tradice. Historicky první prokázaný český loutkář Jan Jiří Brát se totiž narodil ve Studnici u Náchoda a jedno z prvních doložených představení se hrálo už v roce 1697 na Kuksu,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán.

Samotné východočeské loutkářství bylo v prosinci 2012 z rozhodnutí tehdejší ministryně kultury Aleny Hanákové zapsáno do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.

V příštím roce bude Královéhradecký kraj spolu s Pardubickým krajem propagovat téma Tradice východočeského loutkářství i v oblasti cestovního ruchu. Zúčastní se tak se společnou expozicí v designu loutkářství veletrhů v Brně, Praze i v Hradci Králové.

V této souvislosti kraj vydal kalendář na rok 2017 Příběh loutky i CD MP3 Když jsem vandroval, muzika hrála, na kterém Jan Dvořák (dlouholetý ředitel Divadla DRAK) vzpomíná na své loutkářské putování životem. Také vyjde propagační brožura o východočeském loutkářství nebo publikace Cesty loutek a bude uspořádána putovní výstava o tomto fenoménu.

12 „NEJ“ východočeského loutkářství

• První historicky doložený český loutkář Jan Jiří Brát (1724–1805) – ze Studnice u Náchoda. Zakladatel rodinné dynastie loutkářů křižujících v 18. a 19. století Evropu.
• Legendární loutkář Matěj Kopecký, o víc než generaci mladší než J. J. Brát; narodil se v Libčanech u Hradce Králové.
• Nejstarší opisy her českých loutkových divadel z konce 18. století – dochovaly se zásluhou kočovných loutkářů Meissnerů z Nové Paky.
• Suchardovská škola – věhlasná řezbářská dílna rodu Suchardů v Nové Pace; nejvýznamnější tvůrce marionet pro zdejší, ale i další loutkáře.
• První doložená hra pro neprofesionální loutkové divadlo – masopustní fraška Koš (1838) pro zámecké divadlo v Litomyšli z pera M. D. Rettigové.
• Nejdéle souvisle působící loutkářská firma v republice – APAS (Anna Preclíková a synové) v Josefově; vyráběla loutky v letech 1929–2007.
• Jeden z nejstarších amatérských loutkářských souborů v republice – Kacafírek, Chrudim (od r. 1915)
• Jeden z nejlepších amatérských loutkářských souborů v Čechách a na Moravě – Céčko, Svitavy (od r. 1970)
• Mezinárodně proslulé loutkové Divadlo DRAK v Hradci Králové (od r. 1958)
• Nejoriginálnější mezinárodní divadelní laboratoř – Labyrint Divadla DRAK (od r. 2010); interaktivní herna a anatomie loutkového divadla.
• První muzeum loutek v republice – Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (od r. 1972)
• Nejstarší festival amatérského loutkového divadla na světě – Loutkářská Chrudim (od r. 1951)

Společná česko-slovenská nominace "Loutkářství na Slovensku a v Česku" byla dne 1. prosince 2016 zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO na 11. zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví v etiopské Addis Abebě.

Jedná se o velký úspěch projektu, jehož počátky spadají do roku 2012, kdy hejtmani Královéhradeckého kraje a Pardubického kraje z iniciativy Sdružení pro podporu tradic východočeského loutkářství společně nominovali "Východočeské loutkářství" na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Následný zájem odborné i laické veřejnosti vyvolal diskuzi o možné nominaci na reprezentativní seznam UNESCO. Nejdříve však musela být splněna podmínka zápisu českého loutkářství na národní seznam. Aby se šance na úspěch zvýšily, přijala česká strana nabídku ze Slovenska na předložení společné nominace. Slováci zapsali loutkářství na svůj seznam v roce 2013. Poté, co bylo "České loutkářství - lidové interpretační umění" připravené NIPOSem v roce 2014 zapsáno na národní seznam nemateriálních statků, mohli se ministři kultury obou států dohodnout na společné nominaci českého a slovenského loutkářství na reprezentativní seznam UNESCO. Úspěšným zápisem na tento prestižní seznam byla završena několikaletá intenzivní spolupráce obou zemí provázané blízkými kulturními vazbami.

Východočeské loutkářství bylo v roce 2012 zapsáno na krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Loutkářství na Slovensku a v Česku tak doplnilo na seznam UNESCO další české statky zapsané v minulých letech: Slovácký verbuňk (2005), Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), Sokolnictví (2010 – přidružení ČR k nadnárodní nominaci koordinované Spojenými arabskými emiráty) a Jízdy králů na jihovýchodě České republiky (2011).

"Fakt, že jsme úspěšně došli až do cíle, považuji za zázrak. Myslím, že nám z komediantského nebe držel palce "guru" východočeských loutkářů Jan Dvořák (bývalý ředitel Divadla Drak). Ostatně i k jeho poctě jsme tuto troufalou myšlenku původně iniciovali,“ uvedla jednatelka Spolku pro podporu tradic českého loutkářství Lenka Jaklová.

(Zdroj: Královéhradecký kraj a Muzeum východních Čech (Mgr. Martina Vlčková, etnografka )

Tradiční mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů, který se v Hradci Králové tradičně konal od 21. do 30. června, bude letos poprvé v novém termínu od pátku 19. do neděle 28. června. Organizace podílející se na přípravě festivalu chtějí letošní ročník také více sjednotit. Novinářům to dnes řekla dramaturgyně hradeckého divadla Jana Slouková.

"Po dvacet minulých ročníků byl termín festivalu od 21. do 30. června, ale konání festivalu občas přeteklo až do pondělí či úterý a mnozí lidé již odjížděli na prázdniny. Proto jsme se rozhodli termín festivalu mírně posunout," řekla Slouková. Loňský ročník hradeckého divadelního festivalu, který nabídl 366 představení, navštívilo 89.300 diváků.Podle dramaturgyně Sloukové bylo dosavadním handicapem festivalu, že dostatečně nespolupracovalo pořádající Klicperovo divadlo, Divadlo Drak a sdružení zajišťující program pod širým nebem. "Například open air program měl vlastní plakáty či téma. Nyní chceme jednotné téma, jednotné webové stránky a jednotnou propagaci," řekla Slouková.

Téma letošního ročníku festivalu se zatím připravuje. "Ráda bych uvítala zahraniční hosty z Německa, Polska a Francie, zvláštní den bychom vyhradili slovenskému divadlu," uvedla Slouková. Klicperovo divadlo loni v listopadu vypsalo výběrové řízení na ředitele. Dlouholetý šéf divadla Ladislav Zeman ze zdravotních důvodů ve funkci skončil ke konci loňského června, divadlo nyní vede jako ředitelka ekonomická náměstkyně Eva Mikulková.

Ta dnes potvrdila, že se bude o post ředitelky ucházet. "Výsledky divadla jsou za poslední dobu velice dobré, získala jsem určité sebevědomí a myslím, že bych funkci ředitele zvládla, a proto se do toho přihlásím," řekla Mikulková. Uzávěrka přihlášek je 27. února, nový ředitel by se měl ujmout funkce od začátku srpna 2015. Umělecký šéf Klicperova divadla a režisér David Drábek dnes řekl, že Mikulkovou ve funkci ředitelky podporuje. Správní rada Klicperova divadla vypsala výběrové řízení na ředitele už v létě. Na konci srpna ale divadlo oznámilo, že výběrové řízení skončilo bez výsledku a bude se opakovat, protože výběrová komise ani jednoho ze dvou uchazečů nedoporučila k postupu do druhého kola konkurzu.

Poslední premiérou letošní sezóny v hradeckém Divadle Drak bude Indiánská pohádka Jiřího Vyšohlída. Premiérově ji divadlo uvádí v sobotu 19. dubna od 16 hodin. Patnáct let po premiéře úspešné Černošské pohádky tak Jiří Vyšohlíd přichází s dalším etnickým výletem.

Po návštěvě černého kontinentu se tentokrát vydává za Velkou louži, nikoli ovšem do časů, kdy tamnějšímu kraji vládly kolty a westernoví hrdinové, nýbrž do doby dávno před tím, než první námořník někde v Atlantiku špatně odbočil a dorazil do domnělé Indie. "Tehdy totiž zdejší indiáni ješte žili po svém a po svém si také vyprávěli podivuhodné příběhy. Třeba ten o muži, který se tolik toužil odlišit od ostatních a znamenat více než oni, že přemluvil šamana, aby ho naučil něco neslýchaného. Kouzlo, díky kterému mohou oči opustit hlavu," popisuje dějovou zápletku Jiří Vyšohlíd.

Představení chce nabídnout trochu jiný pohled na věčný souboj dobrého a zlého. Indiánští vypravěči pohádek si totiž ve své moudré prostotě a přímočarosti nic nekomplikují. Nepotřebují ani ježibaby, ani černoknežníky, ba ani čerty, protože dobře vědí, že ten nejtěžší boj si musí vybojovat každýsám se sebou. "Nakonec i ta zvířata tu mluví ne proto, že jsou pohádková, ale protože je to zkrátka normální. Stačí jen naslouchat. Jim, přírodě, sobě," dodává Jiří Vyšohlíd, který v představení zároveň i účinkuje společně s Ivanou Bílkovou, Johanou Vaňousovou, Pavlem Černíkem a Dušanem Hřebíčkem.