Východočeské divadlo - Pardubice

O víkendu 27. a 28. února se na pardubická divadelní prkna navrátí vrcholné dílo Josefa Topola Konec masopustu, které mělo na scéně Východočeského divadla premiéru už v roce 1963 – šlo tehdy o jedno z prvních uvedení v republice, které se setkalo s velmi vřelým ohlasem kritiky i diváků. Současnou podobu básnickému dramatu o ohroženosti přirozených lidských hodnot vtiskl režisér Břetislav Rychlík, který se na rozdíl od Topolova textu představí v Pardubicích vůbec poprvé, byť ho k východním Čechám pojí osobní pouto.

„V místním kraji jsem měl část rodiny – a když jsem přijel na prázdniny ke strýci a tetě do Přelouče, vrcholem mého pobytu byl vždy zájezd do Pardubic. V dětství na zmrzlinu, v pubertě pak s bratranci tajně na pivo. A někdy v době, kdy jsem se jako herec v mládí motal po oblastních divadlech, se vyjednávala možnost, že bych mohl nastoupit právě do Pardubic. Ve stejné době však přišla nabídka od HaDivadla, pro které jsem se rozhodnul, čímž ta drobná koketérie s Pardubicemi skončila,“ vzpomíná Břetislav Rychlík.

Drama Josefa Topola se odehrává na konci masopustního veselí. Nekončí však jen masopust s průvodem maškar, ale také socialistická kolektivizace vesnice. „O politiku nám však v naší inscenaci tolik nejde. Podstatné jsou především mezilidské vztahy ve všech svých rovinách a otázky, které se po generace opakují. Sledujeme souboj jedince se společností ve vypjaté chvíli, čili nahlížíme do běžného lidského života. Vždyť jsme jak součástí společnosti, tak především sebou samými,“ říká dramaturg Zdeněk Janál a dodává: „Boj o tradiční hodnoty v přímém propojení s realistickým příběhem soukromého rolníka Krále dotváří symbolická rovina masopustních maškar – obě roviny, alegorická i reálná, jsou pak symbioticky srostlé v jednu. Přičemž se hloubka příběhu spojuje s precizností autorova užitého jazyka.“ Klíčovým tématem hry je dle režiséra faustovský zápas o duši člověka. „Zdali člověk obstojí sám, aniž by se definoval jako nějaký hrdina, jestli obyčejný člověk z venkova obstojí proti takovému šílenství, jaké představoval komunismus – a za ten si v dnešní době můžeme dosadit cokoliv. Skupina, masa lidí útočí na jednoho člověka, který je ale špatným svědomím všech těch ostatních – znali se, vyrůstali spolu a najednou stojí proti sobě! A v této hře je pak ten zásadní prvek rituální, který je divadelně fascinující – antický chór v podobě českého masopustu. Je tam nejen jazyk, ale také příběh, vyprávěný zcela moderně – tolik paralelních dějů najednou!“ upřesňuje Břetislav Rychlík.

V hlavních rolích diváci uvidí Martina Mejzlíka, Milana Němce, Petra Borovce, Janu Ondruškovou, Josefa Pejchala a v neposlední řadě samozřejmě i masopustní maškary. Scénu navrhl Ján Zavarský, kostýmy a masky připravila Eva Jiřikovská, na pohybové stránce pracovala Hana Achilles a hudbu složil Petr Hromádka.

Před sobotní premiérou se ve foyer uskuteční vernisáž výstavy grafik Dalibora Borovce, kterou autor nazval Melancholická krajina.

www.vcd.cz 

Východočeské divadlo Pardubice pravidelně vydává soundtracky svých inscenací muzikálů, diváci si tak doma mohou prodloužit zážitek, kterého se jim dostalo během sledování muzikálových titulů. Není ale zrovna obvyklé, aby divadlo vydalo CD k titulu činohernímu.

Nyní se tak ovšem stalo, a to k autorské inscenaci Věry Maškové Hej, Mistře!, kterou s pardubickým souborem nastudoval Michael Tarant. Slavnostního křtu se zbrusu nové CD dočká po repríze hry ve středu 30. prosince. „Doprovodné CD k inscenaci Hej, Mistře! vydáváme, neboť se v tomto případě nejedná o ryzí činohru – činoherní herecký projev je zde posílen mnoha dalšími jevištními prvky, mezi nimiž dominantní složkou je právě hudba skladatele Jakuba Jana Ryby, o němž především tato hra vypráví. Na scéně hraje živá hudba v podání komorního orchestru Bona Nota pod vedením Václava Trunce, která se propojuje s hudbou reprodukovanou, živými sbory včetně toho dětského v podání folklorního souboru Radost vedeného Jitkou Vítkovou a se sólovými zpěvy pardubických herců,“ říká dramaturg Zdeněk Janál a dále uvádí: „Nahrávku jsme se rozhodli koncipovat jako výběr ze skladeb, které v naší inscenaci v úryvcích zaznívají.

Rybova překrásná hudba je však doplněna i mluveným slovem – citacemi z Rybových úvah o své hudbě v podání Tomáše Lněničky, který se v divadelní inscenaci skvěle zhostil role Jakuba Jana Ryby.“ CD divadlo nabízí za 150 Kč a k dostání je v divadelním obchůdku ve foyer či v předprodeji vstupenek, objednat ho lze i on-line na webových stránkách divadla.

Východočeské divadlo na svých prknech uvede divadelní podobu televizního seriálu Jistě, pane ministře z pera dvojice anglických scenáristů Jonathana Lynna a Antonyho Jaye, který pro česká jeviště zdramatizovala Kristina Žantovská. Komedii o tom, jak se dělá vysoká politika, v Pardubicích nastudoval režisér Petr Novotný, jenž do hlavní role obsadil ředitele divadla Petra Dohnala.

Jako jeho nejbližší ministerští úředníci se objeví hostující Petr Kostka, Milan Němec a Ladislav Špiner, v úloze ministrovy manželky se představí herečka královéhradeckého Klicperova divadla Helena Plecháčková. Pracovní tým režiséra zůstává nezměněn – scénografii navrhl Ivo Žídek a kostýmy Roman Šolc. Premiéry se v Městském divadle uskuteční o víkendu 5. a 6. prosince. „Už nějakou dobu jsme obecně uvažovali o tom, že bychom se na divadle rádi podívali do politické sféry. Téma politiky je dnes všudypřítomné, každý z nás se s ním denně setkává, většinou však bohužel v té negativní formě, proto jsme toto téma chtěli trochu zlehčit, udělat si z něho legraci. Sáhli jsme tudíž po sitcomu Jistě, pane ministře, respektive po jeho dramatizaci, která nahlíží do zákulisí politiky, ale zároveň není prvoplánovou politickou satirou. Jde především o výborně napsanou situační komedii o normálním člověku, který se dostane do nejvyšších politických kruhů, a my můžeme sledovat, co to s ním i jeho okolím dělá,“ říká režisér Petr Novotný.

Děj hry sestává ze série jednotlivých situací odehrávajících se na fiktivním ministerstvu pro administrativní záležitosti, kam nastupuje mnohaletý opoziční politik Jim Hacker. Ten doufá, že do zatuchlé atmosféry byrokraticky přebujelého úřadu přinese nový vítr, jeho dychtivost ale zaskočí nejbližší spolupracovníky, především stálého tajemníka ministerstva Sira Humphreyho Applebyho. „Diváci, kteří sledovali britský sitcom, už asi tuší, jak se bude situace vyvíjet. A ti, co dosud tento seriál v televizi neviděli, se můžou těšit na zaručeně fungující britskou hru s nefalšovaným suchým humorem,“ slibuje dramaturgyně Jana Uherová.

Premiéra televizní série z produkce BBC proběhla už před třiceti lety, mnohé z toho, z čeho si dělá legraci, je však aktuální dodnes. Spousta těch zákulisních pletich, intrik a malérů jeho hrdinů nám bude připadat důvěrně známá a bude se nám zdát, že autoři museli čerpat inspiraci někde úplně jinde než za kanálem La Manche.

„Britská premiérka Margaret Thatcherová si pořad oblíbila natolik, že na jeho motivy napsala krátký skeč, ve kterém se po boku seriálových herců objevila na Vánoce roku 1984 na televizních obrazovkách, Paulu Eddingtonovi ztvárňujícímu ministra Hackera za jeho roli dokonce udělila Řád britského impéria. Série si však kladný ohlas našla i mezi kritikou. Třikrát vyhrála ocenění Britské televizní akademie (BAFTA) a v roce 2004 se umístila na šestém místě v hlasování o nejlepší britský sitcom všech dob,“ vyčísluje úspěchy seriálu Jana Uherová. Na populární dvaadvacetidílný seriál Jistě, pane ministře (Yes Minister) volně navazuje šestnáctidílné pokračování s názvem Jistě, pane premiére (Yes Prime Minister). „Tandem Lynn – Jay v roce 2013 realizoval další řadu seriálu s obměněným obsazením, nová verze se však již nesetkala s tak příznivými ohlasy jako původní série,“ doplňuje Jana Uherová.